Světově proslulý hematolog, popsal několik průlomových jevů využitelných v biomedicíně. Vytvořil komplexní laboratoř na výzkum poruch červených krvinek. Popsal společný původ kmenových buněk a identifikoval geny odpovědné za adaptaci člověka na vysoké nadmořské výšky.

V roce 1984 vyvinul Petříček program JANA, nástroj, který vědcům pomáhá popsat strukturu atomů v pravidelné krystalové mříži. Dnes jeho verzi JANA 2020 používají vědci na celém světě.

David Preiss je světově uznávaným odborníkem na geometrickou teorii míry, která studuje interakci mezi geometrií a prostorovým měřením. Důležitou část svých výsledků publikoval už v roce 1987 ve článku pro Annals of Mathematics.

Společný projekt Masarykovy univerzity a výzkumníků, startup Casinvest, vyvíjí látky pro léčbu leukemie. Akademický spin-off chce projekt posléze prodat farmaceutické firmě k dalšímu klinickému testování.

Mezi nejvýznamnější Jana Hladkého výsledky patří vyřešení aproximativní verze pakovací domněnky Ringela z roku 1963 a domněnky Loebla, Komlóse a Sósové z roku 1995. Nyní vede skupinu na Ústavu informatiky Akademie věd.

Metody fyziky aplikuje Lenka Zdeborová na problémy informatiky, kombinatoriky a strojového učení. Jejím cílem je pochopit, které komplexní vědecké problémy se dají vyřešit pomocí počítačů a neuronových sítí.

Věnuje se nádorové imunologii a imunoterapii nádorových onemocnění. Působí na 2. LF UK a podílí se na vývoji a testování imunoterapeutické vakcíny proti rakovině prostaty, vaječníků a plic.

Prokop Hapala pomohl teoreticky objasnit základní principy ultravysokého rozlišení v mikroskopii atomových sil a skenovací tunelovací mikroskopii. Podílel se na vývoji metod pro automatickou rekonstrukci 3D molekulárních struktur pomocí neurální sítě.

Jak ryby reagují na svoje prostředí? To je hlavním tématem výzkumu Zuzany Musilové, která se nedrží pouhého zkoumání mechanismů, ale věnuje se evolučním procesům vedoucím k různým adaptacím. Odhalila, že rybí zrak lze modulovat změnami v DNA včetně množení genů.

Martin Tancer hledá efektivní algoritmy pro problémy související s transformací prostorových objektů, což má využití např. ve výpočetní geometrii, robotice nebo ve strukturní biologii. Zkoumá výpočetní problém vnořitelnosti dvou a třídimenzionálních objektů do třídimenzionálního prostoru.

Petr Sedláček byl profesorem ekonomie na Oxfordu, nyní se přesouvá na univerzitu do Sydney. Hlavním zájmem jeho výzkumu je makroekonomie, konkrétně role jednotlivých firem a startupů v ekonomice.