Představme si, že máme krém, který chrání před vyrážkou. Jak spočítáme jeho účinnost? Srovnáme skupinu, která krém aplikuje, se skupinou, která krém neaplikuje. Řekněme, že obě skupiny mají 1000 lidí. V skupině namazané krémem se objeví 10 vyrážek, tedy 1 %. Ve skupině nenamazané bude vyrážka u 40 lidí, tedy u 4 %.

Riziko se tedy snížilo z 4 % na 1 %. Jak z toho ale spočítat účinnost krému? Spočítáme, že pokles rizika bylo o tři procentní body (4 % - 1 %), a to vydělíme rizikem ve skupině bez krému, která reprezentuje řekněme přirozený stav, vůči kterému účinnost měříme.

Ověříme, že jsme spočítali to, co skutečně chceme spočítat. Kdyby ve skupině namazaných bylo stejně vyrážek, jako ve skupině nenamazaných, byla by účinnost 0 %. Dosadíme-li do rovnice stejné riziko pro obě skupiny, skutečně nám vyjde 0% účinnost.

Metrika účinnosti je pro nás užitečná, protože ji lze porovnávat i mezi různě velkými skupinami. Zároveň je ale třeba mít na paměti, že účinnost každého opatření může být individuální, a tato metrika je skupinová, nemůže tedy tyto individuální rozdíly podchytit. Dává ale dobré vodítko pro rozhodování v situaci, kdy chceme najít takové opatření, které pomůže co největšímu počtu lidí.