Obávali se, že by práce WHO mohla být zdiskreditována v× případě neúspěchu programu eradikace pravých neštovic, nebo se obávali v případě neúspěchu programu eradikace pravých neštovic, nebo se obávali že program bude nežádoucí konkurencí pro snahy na vymýcení malárie.

Bohužel i generální ředitel Candau, který byl jinak Raškovým dobrým přítelem a který Rašku do WHO přivedl, patřil mezi skeptiky. Candau měl dvojí zodpovědnost, a to jak vůči své zemi, Brazílii., tak vůči celému světu. Představa očkovacích týmů potulujících se amazonským pralesem, kde by čelili jedovatým šípům domorodců, mu byla nepříjemná.

Candau však důvěřoval odborným znalostem svého přítele Rašky, který navrhovaný program energicky obhajoval. Raška tak dostal souhlas k zahájení jednání s Američany. Od toho okamžiku závisel úspěch či neúspěch při získávání podpory právě na Raškovi.

Raška neztrácel čas a okamžitě odletěl do Spojených států, kde přesvědčil představitele Bílého domu a humanitární organizaci USAID o proveditelnosti eradikace pravých neštovic pod vedením WHO. Raškovi se také podařilo získat pro WHO Dr. Hendersona. Byl to mezinárodně uznávaný epidemiolog, který následně převzal vedení epidemiologického týmu pro eradikaci pravých neštovic na podzim roku 1966.