Ukážeme si to na příkladu. Představte si zprávu o tom, že v Praze chodí po ulicích tři tísíce policistů a v Rumburku chodí po ulicích tři tisice policistů. Jistě jste si v hlavě hned přepočítali počet policistů na velikost města. Intuitivně totiž víme, že nezáleží na absolutním počtu, ale na velikosti referenční skupiny, ke které tento počet vztahujeme.

Praha je stokrát lidnatější, než Rumburk, a tak přestože je v našem smyšleném příkladu policistů v obou městech stejně, v Rumburku byste je na ulici potkávali stokrát častěji. Stejný princip uplatňujeme všude tam, kde počítáme „relativní riziko“. A tedy i v případě, kdy posuzujeme účinnost nějakého léku nebo opatření.