Politické souvislosti

Tlak vyvíjený od politiků na novináře byl zejména verbální, přičemž někteří političtí aktéři se neváhali svézt na současné vlně nedůvěry vůči médiím.

Právní rámec

Svobodný přístup k informacím je zaručen zákonem. Prezident Miloš Zeman, známý svou nedůvěrou k tisku, však odmítá odpovídat (nebo odpovídá minimálně) na otázky médií, která on osobně považuje za příliš kritická. Nová vláda připravuje návrh na změnu povinností regulačních rad pro veřejnoprávní média a na posílení jejich nezávislosti a posílení názorové pestrosti.

Ekonomické souvislosti

Neexistuje systém veřejných dotací a s klesajícími příjmy z reklamy si soukromá média stále více zajišťují financování zpoplatňováním obsahu. Malá nezávislá média se uchylují k financování od neziskových organizací a soukromých nadací. Veřejnoprávní média jsou financována z koncesionářských poplatků, které se však za posledních 15 let nezvýšily. Někteří politici se je naopak snaží snížit nebo zrušit.

Sociokulturní kontext

Jeden ze dvou hlavních celostátních deníků vlastní miliardář Babiš, který se v letech 2014-2017 stal ministrem financí a poté premiérem (do října 2021). Jeho politická přítomnost nutí jeho mediální majetek křehce vyvažovat politické zpravodajství. Neomalené útoky na novináře z nejvyšších vládních míst, zejména od prezidenta Zemana, vedly k rostoucí nedůvěře občanů v novináře.

Bezpečnost

Útoky na novináře jsou v zásadě verbální - urážky nebo výhrůžky na internetu, většinou anonymní. Ty se zvýšily s tím, jak krize kolem pandemie covid-19 zesílila polarizaci názorů. Některé ženy-novinářky se staly častějším přímým terčem nenávistných komentářů.