„Hlavní město získalo po dlouhých letech opět výhodný úvěr od banky, která má za úkol podporovat v Evropské unii významné rozvojové projekty. Nastavení úvěru umožní rozložit náklady v čase a neomezit ostatní investiční aktivity a údržbu města, tak jako se to historicky stalo například u výstavby tunelu Blanka," řekl náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Město a DPP jednaly s EIB řadu měsíců. Podle náměstka zaujal projekt metra odborníky EIB mimo jiné proto, že je v souladu s městem schváleným klimatickým plánem, který má postupně snižovat množství vyprodukovaného oxidu uhličitého až na nulu a pozitivně hodnotili dopad výstavby na rozvoj města. Banka vzala v potaz rovněž nízké zadlužení Prahy.

Přestože se městu podařilo získat úvěr u EIB, bude vedení magistrátu nadále jednat o financování stavby také se státem. Vyhnánek v minulosti několikrát řekl, že na Západě s obdobnými stavbami městům vždy pomáhá stát.

Nejnovější úsek pražského metra, prodloužení trasy A z Dejvické do Motola, se začal stavět po letech příprav v květnu 2010 a ražbu tunelů pak stavbaři zahájili jaře 2011. Cestujícím se spojení otevřelo v dubnu 2015. Stavba stála zhruba 20 miliard korun. Praha si i na ni půjčila od EIB a část nákladů pokryly také evropské dotace. Předtím město ve dvou etapách stavělo prodloužení trasy C ze stanice Nádraží Holešovice nejprve na Ládví a později až do Letňan. První úsek byl otevřen v červnu 2004 a vyšel na téměř devět miliard korun. Z toho čtyři miliardy Kč byly z úvěru od EIB a přes 660 milionů korun z dluhopisů. Druhý úsek byl zprovozněn v květnu 2008 a vyšel na 15,5 miliardy korun. Také v tomto případě město využilo více než dvoumiliardový úvěr od EIB.