Pád římské republiky – chronologie

  • 133 př. n. l.

    Tribun lidu Tiberius Sempronius Gracchus prosazuje proti Senátu agrární zákon na rozdělení půdy veteránům. Během nepokojů je zavražděn

  • 123-121 př. n. l.

    Tribun lidu Gaius Sempronius Gracchus prosazuje agrární reformy a rozšíření římského občanství. Na zakázku Senátu je zavražděn

  • 104-100 př. n. l.

    Vojevůdce Gaius Marius byl pětkrát po sobě zvolen konzulem. Poráží germánské kmeny, reformuje armádu a pokračuje v agrárních reformách

  • 88 př. n. l.

    Mariův pokus podřídit si Senát ukončil pochodem na Řím velitel východní armády Lucius Cornelius Sulla

  • 83-82 př. n. l.

    Sulla poráží v občanské válce Mariovy příznivce. Senát ho na neomezenou dobu jmenuje diktátorem. Funkci složil dobrovolně v roce 80

  • 77-71 př. n. l.

    Vojevůdce Gnaeus Pompeius likviduje Lepidovo a Sertoriovo povstání

  • 67 př. n. l.

    Tribun lidu Aulus Gabinius prosazuje zákon, který svěřuje Pompeiovi armádu o 120 tisících mužích. Ten do roku 62 ovládne území dnešního Turecka a Sýrie

  • 63 př. n. l.

    Marcus Licinius Crassus a Gaius Iulius Caesar realizují nový agrární zákon ve prospěch veteránů a chudých

  • 60 př. n. l.

    Crassus, Caesar a Pompeius domluvili tzv. první triumvirát. Caesar získal pověření vést římskou armádu v dnešní Francii

  • 52 př. n. l.

    Senát jmenoval Pompeia jediným konzulem. O tři roky později podlehl v občanské válce s Caesarem

  • 44 př. n. l.

    Senát jmenoval Caesara doživotním diktátorem