„Na cenách pro spotřebitele se však současné zlevnění plynu zatím příliš neprojeví. Ti totiž platí většinou dlouhodobě nasmlouvané ceny, a ne ty, které jsou na trhu aktuálně. Dodavatelé jim tak napřed musí prodat plyn, který byl nakoupen za vyšší ceny," uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Že spotřebitelé nemohou dostat aktuální ceny na trhu, potvrdil i analytik Capitalinked.com Radim Dohnal. „Obchodníci logicky nemohli čekat a doufat, jestli přijdou tyto ceny, ale nakupovali poslední měsíce postupně. Takže jejich průměrná nákupní cena je jistě vyšší než dnešní tržní. Můžeme se na ně zlobit. Když by ale ceny rostly, tak by se taková politika vyplatila a my jako spotřebitelé bychom se tvářili, že jde o něco samozřejmého," podotkl.

Případné zlevňování pro domácnosti je podle analytiků možné až v dlouhodobějším časovém horizontu. Klíčový však bude další vývoj na burze, v případě otočení trendu a zdražování se tak snížení cen nemusí spotřebitelé dočkat vůbec.

„Současné zlevňování energií na burze tak mohou v dalším vyúčtování pocítit pouze odběratelé, kteří platí spotové ceny,“ upozornil Lajsek. Jde především o větší firmy a podnikatele, kteří jsou vybaveni průběhovým měřením elektřiny nebo plynu. Pro domácnosti naopak tento způsob odběru možný není, vláda totiž na konci loňského roku nabízení spotových cen pro ně dodavatelům zakázala. Opatření má podle vlády zamezit případům z loňska, kdy ceny na burze skokově několikanásobně vzrostly i nad úroveň cenového stropu.

Zastropování cen ovšem podle analytika Ušetřeno Jana Béreše nezastaví přechod domácností k jiným dodavatelům. „Už jen kvůli tomu, že pragmatické domácnosti budou hledat způsoby, jak si ceny elektřiny a plynu zafixovat formou dlouhodobějších smluv i v roce 2024, kdy cenový strop již nebude uplatňován,“ vysvětlil Béreš. Vnímá jako problematické, že stát nezahrnul do cenového stropu právě tzv. „spotové“ ceníky pro běžné elektroměry. „To by totiž lidem mohlo ušetřit i desítky procent nákladů,“ dodal. (ČTK)