Můžeme si to přiblížit na názorném příkladu. Řekněme, že každé ráno se rozhodujete, zda si koupit k snídani buď bagetu, nebo koláč. Bagetu máte raději, koláč o trochu méně. Řekněme, že bagetu chcete jíst o něco častěji, než koláč. Řekněme, že si určíte preference 60 % pro bagetu, 40 % pro koláč. To odpovídá situaci, kdy máte bagetu o polovinu raději, než koláč (40 + 20 = 60).

Co kdybyste chtěli, abyste v průběhu roku rozdělili své nákupy rovnoměrně dle svých preferencí mezi bagety a koláče? Můžete třeba právě losovat. Každý den si vylosujete náhodně číslo, od 1 do 100. Když bude 1 až 60, koupíte bagetu, 61 až 100, koupíte koláč. Pomocí náhody tedy rozdělíte svůj nákup mezi bagetu a koláč. Když toto budete dělat rok, zjistíte, že jste přibližně v 60 % dní měli bagetu a 40 % dní jste koupili koláč.

To je intuitivní důkaz, že rozdělení funguje. V tom spočívá podstata rozdělení hlasu pomocí náhodného losování na základě předem stanovených pravděpodobností. Naopak kdybyste každý den koupili to, co máte raději, tak vždy koupíte bagetu nikdy koláč.

Tento princip je zřejmě na první pohled těžko pochopitelný, protože zatímco náš hypotetický nákup probíhá každý den, volby jsou jednou za pět let. A tak zatímco u nákupu je zřejmé, že se pravděpodobnosti promítají do reálných výsledků, je těžší si totéž představit u voleb. Ale stačí si experiment zopakovat a je zřejmé, že informace o původních preferencích se předává v každém jednotlivém losování.