Prvky vzácných zemin

Použití:
EU momentálně rozlišuje asi 15 druhů vzácných zemin v kategorii CRM. Používají se především do high-tech produktů. Jsou klíčové například pro výrobu permanentních magnetů, které se dále používají ve smartphonech, televizích, počítačích, autech či větrných elektrárnách.

Kde je EU získává:
Téměř 99 procent dodávek těchto nerostů do EU v současnosti pochází z Číny, stejně jako asi 98 procent permanentních magnetů, které se do EU dováží.

Další potenciální zdroje:
I přes jejich název se tyto minerály v přírodě vyskytují relativně hojně – jejich těžba je nicméně nebezpečná. Největší známé evropské naleziště vzácných zemin bylo objeveno v severním Švédsku v lednu, ale zahájení těžby může trvat 10 až 15 let. EU také plánuje importovat vzácné zeminy z Austrálie, a v budoucnu podpořit investice do kapacit potřebných k těžbě a zpracování vzácných zemin na Ukrajině.

Předpokládaný nárůst poptávky:
5,5x do roku 2050 (globálně).

Lithium

Použití:
Lithium je vysoce žádané především kvůli výrobě baterií (elektromobilita), ale používá se i k výrobě žáruvzdorného skla, nebo keramiky.

Kde je EU získává:
Lithium je do EU importováno především z Chile (se kterým se EU nyní chystá významně prohloubit spolupráci), část však pochází i z Ruska či USA

Další potenciální zdroje:
V Evropě existuje několik větších ložisek (například v Portugalsku, České republice, Španělsku, nebo Srbsku – které však není členem EU). Otázkou však je, zdali země nenarazí na odpor místních obyvatel. Další zásoby se pak nachází například v Austrálii, Argentině, Bolívii, Číně a USA.

Předpokládaný nárůst poptávky:
57x do roku 2050 (globálně).

Platinové kovy

Použití:
Z pohledu zelené tranzice jsou platinové kovy zásadní především pro využití vodíku v dopravě.

Kde je EU získává:
Nejvýznamnějším dodavatelem do EU je momentálně JAR (71 %), významnými producenty a dodavateli jsou však také Rusko nebo USA.

Další potenciální zdroje:
Kanada či Zimbabwe. EU se nicméně chystá prohloubit spolupráci a podpořit další investice v JAR.

Předpokládaný nárůst poptávky:
570x do roku 2050 (globálně).

Hořčík

Použití:
Hořčík je klíčový pro výrobu hliníkových slitin a výrobu oceli. Používá se v mnoha odvětvích včetně dopravy a vesmírného průmyslu, stejně jako ve spotřební elektronice (notebooky a mobilní telefony) a při výrobě léčiv.

Kde je EU získává:
Za nedostatek evropských kapacit je částečně zodpovědná čínská výrobní a exportní politika, která svým evropským protějškům znemožnila v produkci hořčíku cenově konkurovat. Poslední evropské hutě byly uzavřeny v roce 2001. Blok proto získává drtivou většinu – až 93 % – tohoto kovu z právě Číny, která je také zdaleka největším světovým producentem hořčíku.

Další potenciální zdroje:
Evropa má pouze malá ložiska tohoto kovu. Dalším producentem je například USA, ale její podíl na globálním trhu jsou asi pouze čtyři procenta.

Kobalt

Použití:
Dříve se využíval především k výrobě modrého pigmentu. Dnes se však používá především k výrobě dobíjecích baterií pro chytré telefony a elektromobily. Používá se však také v leteckém průmyslu a zemědělství.

Kde je EU získává:
Asi 63 % světové těžby kobaltu probíhá v Kongu, které je také hlavním dodavatelem pro EU. Těžba je však považována za problematickou, protože často dochází k porušování lidských práv a dětské práci. 60 % světového kobaltu se pak rafinuje v Číně. Finsko a Francouzská Guyana také tvoří malý podíl importu do EU.

Další potenciální zdroje:
Navýšení domácí produkce v rámci EU, či dovoz z Kanady nebo Číny.

Boritany

Použití:
Většinou se používají k výrobě skla, ale nalezneme je také v hnojivech. Používají se také například k izolaci domů, v některých součástech automobilů, nebo a ve zdravotnictví.

Kde je EU získává:
EU v současnosti importuje asi 98 % boritanů z Turecka.

Další potenciální zdroje:
Dalšími velkými producenty boritanů jsou USA (24 % světové produkce), a Chile (11 %). V Evropě se nachází naleziště například v Srbsku.

Zdroj: Politico, Evropská komise, Asociace pro mezinárodní otázky