Podmínky kandidatury
Primárky
Nominační sjezd
Kampaň
Volby
Vyhlášení výsledků
Sbor volitelů
Inaugurace
Ústavní podmínky kandidatury
Kandidát musí splnovat tyto tři podmínky:
Kandidát musí být občan Spojených států narozený na území USA
Kandidát musí mít nejméně 35 let
Kandidát bydlí nejméně 14 let v USA
Primárky
Kandidáti deklarují, kterou politickou stranu chtějí zastupovat, a často zhruba rok a půl před volbami zahájí kampaň.
Protože zájemců může být v každé straně víc, pořádají většinou přímo jednotlivé americké státy sérii primárních voleb, tzv. primárek.
V primárkách zpravidla registrovaní příznivci dané strany (ale podmínky se mezi státy liší) vybírají mezi kandidáty této strany.
První primárky se obvykle konají v lednu, poslední státy hlasují v červnu.
Nominační sjezd
Republikánská i Demokratická strana obvykle v létě pořádají nominační sjezd. V primárkách kandidáti na základě hlasů v jednotlivých státech získávají hlasy tzv. delegátů pro nominační sjezdy.
O nominantovi strany bývá většinou jasno už před sjezdem. Některý z kandidátů totiž obvykle v průběhu primárek získá absolutní většinu delegátů, protože jeho konkurenti odstoupí po chabých výsledcích v úvodních kláních.
Nejpozději na nominačním sjezdu by měl kandidát na prezidenta také určit svého kandidáta na viceprezidenta, výběr je obvykle pouze v jeho rukou.
Kampaň
Během podzimu vrcholí kampaň, kandidáti vyjíždějí za voliči i na shromáždění sponzorů, účastní se televizních debat.
Štáby hlavních kandidátů se většinou soustředí jen na několik rozhodujících států, za což může specifický volební systém (viz záložky Volby a Sbor volitelů).
Co je to „říjnové překvapení“?
Mezi novináři i analytiky se často mluví o tzv. říjnovém překvapení, tedy nečekané události nebo odhalení, které může na poslední chvíli mobilizovat příznivce jednoho kandidátů nebo je odradit. Může se stát, že to dokonce změní očekávání o výsledku voleb.
V roce 2016 tak Hillary Clintonovou v říjnu poškodila její e-mailová aféra, v roce 2012 se pak mluvilo, že Baracku Obamovi pomohl hurikán Sandy a efektivní reakce federální vlády, kterou vyzdvihovali i republikánští politici.
Volby
Konají se vždy první úterý v listopadu, pokud tento den nepřipadne na 1., v takovém případě se o týden posouvají.
Konkrétní pravidla průběhu voleb, včetně podoby kandidátních listin, si určuje samostatně každý z 50 amerických států.
Z ústavního hlediska voliči nehlasují pro jednotlivé kandidáty, ale pro volitele (viz Sbor volitelů), kteří formálně prezidenta volí. Proto přísně vzato nejde o přímou prezidentskou volbu, ale o nepřímou volbu.
Historicky dokonce voliči ani na kandidátkách neviděli jména prezidentských kandidátů, ale právě volitelů.
Vyhlášení výsledků
Vítězem se nestane ten, kdo získá nejvíc hlasů, ale ten, kdo získá většinu volitelů, a to může být někdo jiný, zejména proto, že méně lidnaté státy jsou v tomto procesu zvýhodněné.
O vítězi ve většině států je totiž v důsledku dlouhodobých preferencí tamních obyvatel fakticky jasno hned. Přední americká média pak na základě malého procenta sečtených hlasů dokážou s relativně velkou přesností v řádu hodin předpovědět celkového vítěze v daném státě.
Proč to v toce 2020 trvalo déle?
Během pandemie covidu-19 vyhlášení vítěze zkomplikovala horší předvídatelnost hlasů z korespodenční a tzv. dřívější volby, kterých bylo výrazně víc než obvykle.
S delším sčítáním se počítalo, protože vycházelo z předem daných zákonných podmínek. Výsledky navíc byly velmi těsné i v některých rozhodujících státech, a tak bylo třeba vyčkat na finální součet.
Sbor volitelů
538 lidí, kteří fakticky volí prezidenta Spojených států, se schází na začátku ledna.
Jak se určuje počet volitelů
Počet volitelů za jednotlivé státy se rovná součtu jejich zástupců ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu. Proto jsou zvýhodněné početně menší státy – narozdíl od Sněmovny totiž mají v Senátu obrovská Kalifornie i „trpaslík” Wyoming dva zástupce. Tři volitele má také hlavní město Washington, D. C., které nemá zastoupení v Kongresu.
Průběh hlasování
Fakticky bývá hlasování zpravidla jen formální, spousta států ani neumožňuje volitelům odevzdat hlas někomu jinému, než je vítěz přímé volby v daném státě. Pokud ano, stává se to stejně zřídka, protože voliteli jsou většinou prověření a zkušení představitelé státu a vítězné strany.
Vše ale stojí na respektu státních i federálních orgánů k ústavním procesům. V roce 2020 se část Republikánské strany pokusila zavedená pravidla a zvyklosti změnit. Kvůli tomu se i z jindy nezajímavého jednání Sboru volitelů stala sledovaná událost.
Voličské preference a počet volitelů v jednotlivých státech
Inaugurace
Slavnostní přísaha nově zvoleného prezidenta a viceprezidenta se koná vždy 20. ledna.Prezident skládá slib na Ústavu Spojených států do rukou předsedy Nejvyššího soudu.
V den inaugurace bývá zpravidla jasno i o klíčových jménech, která prezident povolá do svého týmu. Ke jmenování ministrů a některých dalších úředníků potřebuje souhlas Senátu, v některých případech mu ho komora uděluje už v den inaugurace.