Green Deal v praxi
S čím počítají nově chystané vládní dokumenty do roku 2030 (Národní klimaticko-energetický plán, Politika ochrany klimatu a Státní energetická koncepce)
- Útlum uhlí, jehož spalování bude kvůli přítěži v podobě emisní povolenky čím dál dražší a přestane se v konkurenci s ostatními zdroji vyplácet. Většina elektráren a tepláren má do roku 2030 přejít na jiná paliva, do roku 2033 má výroba elektřiny a tepla z uhlí skončit úplně.
- Konec vývozu elektřiny už před rokem 2030.
- Modernizace tepláren, tak aby při výměně paliva rovnou přešly i na výrobu elektřiny. Na investice půjde čerpat podporu z tzv. modernizačního fondu EU.
- Úspory u spotřebitelů, u vytápění a ohřevu vody mohou snížit spotřebu o 30–50 %, budou pokračovat dotační programy na zateplování, fotovoltaiku a tepelná čerpadla.
- Rozšíření emisních povolenek i mimo velké zdroje, tak aby byla zatížena spotřeba fosilních paliv na všech úrovních. Prodejci pohonných hmot nebo plynu budou malospotřebitelům v celé EU od roku 2027 účtovat povolenku, která v tomto segmentu bude stát maximálně 45 eur za tunu CO2, tj. navíc minimálně 2 Kč za litr benzínu a nafty nebo 200 Kč za MWh plynu.
- Skok ve využití obnovitelných zdrojů, do roku 2030 mají krýt 30,1 % místo dnešních 18 % spotřeby; původně zvažovaný ambicióznější scénář 32–33 % vláda opustila, EU jako celek směřuje k 42,5 %.
- Do roku 2030 má vyrůst 8 GW nových solárních elektráren a 1,2 GW větrníků (čtyřnásobek současného stavu); na nové investice půjde dál čerpat investiční podporu z výnosů emisních povolenek.
- Obce, kraje a stát vytipují nekonfliktní lokality pro větrné elektrárny, v těchto „akceleračních zónách“ se předpřipraví a zjednoduší stavební řízení. Od roku 2025 by mělo jít stavět větrníky i v hospodářských lesích.
- Pro obnovitelné zdroje vzniká nový zákon (Lex OZE 3), který mj. usnadní pravidla pro akumulaci energie a nabídku flexibilních zdrojů.
- Státní podpora výstavby nových jaderných zdrojů (státem garantované půjčky, garantovaná výkupní cena), v letech 2035–41 má vyrůst nový blok v Dukovanech, dva bloky v Temelíně a jeden malý modulární reaktor, výstavba se ale může zpozdit.
- Úspory energií a investice do zelenějších zdrojů, s podporou fondů EU, pod tlakem emisních povolenek.
- Od roku 2026 postupné zavádění uhlíkových cel pro dovoz zboží ze zemí mimo EU, aby domácí dekarbonizace nesrážela konkurenceschopnost zdejší výroby.
- Podpora pro nástup vodíku v celé EU; zeleně vyrobený vodík má usnadnit dekarbonizaci v odvětvích, kde je rozhodující podíl emisí (palivo při zpracování oceli nebo výrobě cementu, surovina pro výrobu amoniaku a hnojiv, redukční činidlo pro výrobu železa).
- Tlak bank, které podle už existujících směrnic EU musí zohledňovat zelený profil žadatelů o úvěry a uhlíkovou stopu projektů.
- Možná státní výpomoc pro placení povolenek formou „contract for difference“ (stát by firmám dal možnost zafixovat si cenu povolenek, případný zisk nebo ztráta v závislosti na tržní ceně povolenek by šla na vrub státního rozpočtu).
- Zvýhodněné úvěry Národní rozvojové banky na úsporná opatření.
- Zákaz používání starých kotlů na uhelná paliva, a to i v rekreačních objektech (od září 2024).
- Pokračování dotací na zateplování a vytápění, s cílem zvednout účast, aby každý rok prošla 3 % všech domů „důkladnou renovací“. Potřebné investice do roku 2030 stát odhaduje na 1,1 bilionu Kč.
- Možné daňové zvýhodnění (zvažuje se, zatím bez rozhodnutí) energeticky úsporných staveb formou nižších daní z nemovitosti, nižší DPH při výstavbě nebo rychlejších odpisů pro firmy.
- Postupný náběh nových standardů pro novostavby a renovace; chystá se zpřísnění, ale státy budou své normy ještě definovat.
- Od roku 2028 mají být nové budovy stavěné už jen jako bezemisní, novostavby užívané veřejnými orgány už od roku 2026 (podle dohody starého Evropského parlamentu s Radou EU; nová směrnice ještě neexistuje, české normy se budou definovat podle ní).
- Výhledově je cílem dekarbonizovat celý fond budov do roku 2050.
- Spotřeba energie v budovách má podle aktuálních dohod v EU klesnout do roku 2030 o 16 % a do roku 2035 o 20–22 %, každý stát bude překládat svou strategii, jak toho dosáhnout.
- Stát má jako uživatel budov hrát „příkladnou roli“ a každoročně snížit spotřebu energií v užívaných budovách o 1,9 %.
- Tlak na větší využití dřeva ve stavebnictví místo tradičních materiálů s vysokou uhlíkovou stopou ve výrobě (cement, ocel).
- Výroba nových aut v EU podle zpřísněných emisních norem, nová norma Euro 7 nakonec prošla ve zmírněné verzi a pro nově vyráběná auta platí od roku 2027.
- Od roku 2035 platí de facto konec nových aut se spalovacími motory.
- Zdražení pohonných hmot po rozšíření emisních povolenek na veškerou spotřebu fosilních paliv (už platná směrnice počítá s min. 2 Kč za litr benzínu nebo nafty od roku 2027).
- Vyšší investice do železnice a hromadné dopravy; celkový rozpočet na dopravní infrastrukturu má v letech 2027-2048 vzrůst ze současných 125–150 na 200-250 mld. Kč ročně, z toho tradičně míří zhruba polovina do železnice.
- Tlak na firmy a jejich výdaje skrze ESG reporting.
- Dotace pro firmy a veřejný sektor při nákupu aut s alternativními pohony.
- Pokračující dotace na rozvoj dobíjecí infrastruktury pro elektromobily, posilování distribuční sítě.
- Prevence „dopravní chudoby“ po nárůstu nákladů, mj. formou kompenzací z chystaného Sociálního klimatického fondu.
- Snaha o převedení nákladní dopravy na železnici.
- Preference hromadné dopravy na úkor aut v městském plánování (mj. zvyšování poplatků za parkování, rozšiřování zón s rychlostí do 30 km/h, rozvolnění norem pro minimální počet parkovacích míst u rezidenčních novostaveb).
- Postupné snižování přídělu bezplatných emisních povolenek pro aerolinky.
- Prevence dalších kalamit a úbytku lesů.
- Tlak na pestrost lesů a na odklon od smrkových monokultur, změna zadání pro Lesy ČR, menší důraz na produkční funkci lesa.
- Regulace počtů spárkaté zvěře v zájmu obnovy lesa, větší sankce za neplnění plánu lovu, úprava mysliveckého zákona během roku 2024.
- Úprava norem pro používání dusíkatých hnojiv v zemědělství (do roku 2025).
- Podpora ekologického a „precizního“ zemědělství.
- Podpora agrovoltaiky, vymezení pravidel do roku 2025.
- Zvyšování podílu lesů, které se nechají napospas přírodním silám.